Prodej firmy rozhodně nepatří mezi každodenní podnikatelská rozhodnutí. Takovému rozhodnutí by měla předcházet zralá úvaha. A nejen ekonomická, prodej celoživotního díla je také otázkou emocionální. Jak si být jist, zda firmu prodat? 

Otázka č. 1: Jak se cítíte, když ráno vstanete a chystáte se do práce?

A nemám tím na mysli bolest kloubů nebo zad, to postihuje s určitým věkem každého, bez ohledu na to, zda vede či nevede firmu (spíš to má souvislost s tím, jaký vede život, ale o tom až někdy příště). Nejčastějším důvodem, proč lidé své podíly nebo i celé firmy prodávají, je jednoznačně únava zakladatelů firem po 15-20 letech vyčerpávající práce. Mnohdy se přidává úmrtí, rozvod, dědictví, nesoulad mezi společníky a další faktory. Pokud se každé ráno budíte s vráskami na čele a jste ve stresu ještě, než vstanete, je nasnadě otázka, zda něco nezměnit. Jednou z variant je právě odprodej společnosti nebo alespoň její části. Druhou variantou je pokusit se vztahy ve firmě zastabilizovat a firmu restrukturalizovat tak, abyste s jejím chodem měli méně provozních starostí. Ale to je ve většině případů nelehký běh na celkem dlouhou trať. To nás přivádí k otázce druhé – není lepší variantou ohlédnout se za tím, co jsme dokázali a jít budovat něco nového?

Otázka číslo 2: Dovedete si představit, že byste v životě dělali něco jiného?

Jsou lidé, kteří se s firmou přímo identifikují, je jejich celý život a neumí si představit, co by dělali, kdyby neměli status majitele nebo spolumajitele a povinnosti s tím spojené. Velmi často se jedná o lidi inteligentní, se sklony k preciznosti a workoholismu. To, že si neumíte představit, že byste dělali něco jiného neznamená, že nic, co by vás naplňovalo, nenajdete. Tedy, opravdu to nenajdete, pokud se nad tím nezamyslíte a hledat nezačnete. Vraťte se k legendární otázce z dětství: co byste chtěl/a dělat, kdybyste mohl/a dělat opravdu, ale opravdu cokoliv? Ať už se jedná o to být policistou, popelářem, pěstitelem květin, nezávislým konzultantem. Můžete pokračovat dalšími otázkami. Co za činnost/ téma/ situaci vás v poslední době nadchlo? A co konkrétně vás na tom nadchlo?

V dnešní době často prodávají firmy i mladší majitelé, kteří již dosáhli stanoveného cíle nebo jim začal vadit firemní stereotyp. Tato skupina majitelů potom většinou peníze získané prodejem investuje téměř ihned do nového podnikatelského projektu. Ale ve čtyřiceti ani v padesáti život rozhodně nekončí. Naopak. Pokud ve zralejším věku stavíte podnikání, je to příležitost vytěžit ze zkušeností a neopakovat chyby, kterých jsme se dopouštěli v mládí. Podnikání vzkvétá rychleji a s kapitálem z prodaného podílu navíc bez finančního stresu.

Otázka č. 3: Co má vlastně v životě cenu?

Většina úspěšných lidí je velmi náročná na sebe a tím pádem i na své okolí. Málokdo dojde k úspěchu bez adekvátně vynaloženého úsilí. Takoví lidé ví, že pro úspěch se musí něco obětovat. Často jsou to právě vztahy. Člověk nemůže dát všechno zároveň firmě i rodině. Pokud za sebou máte 20–30 let maratonu a dosahování stále vyšších met, zastavte se, rozhlédněte se kolem sebe a uvědomte si, kdo vám dělal zázemí a podporoval vás. Nejlepší investicí je ta do zdravých mezilidských vztahů – možná je čas změnit investiční strategii. Možná ale také zjistíte, že podnikání opravdu je vaším životem a nechcete na tom nic měnit. Potom si však položte otázku následující:

Otázka č. 4: Co mě na mé práci pro moji firmu doopravdy baví a naplňuje? A Čeho bych se rád/a zbavil/a?

Zde poslouží klasický papír, tužka a seznam pro a proti. Napište si seznam činností, které vykonáváte, ať už jste na pozici manažera, jednatele, nebo odborného pracovníka. Uvidíte, už jen to, že se nad tím zamyslíte, přinese výsledky. Možná se budete divit, kolik toho vlastně děláte, a co za tipy činností na denním pořádku vykonáváte. Na škodu není ani ověřit svou pracovní náplň s tím, co u vaší pozice stojí v organizační struktuře. Neděláte „náhodou“ práci za někoho jiného? Nebo rovnou za více lidí?

Druhým krokem je vytřídit, které z vykonávaných činností vás baví, naplňují a které vás stresují a kterých byste se nejraději zbavili. Pokuste se svou pracovní náplň uzpůsobit tomu, co vás baví. Po letech budování společnosti si tento „luxus“ zasloužíte, nemyslíte? A pokud to není reálné? Zamyslete se nad prací – klidně na vlastním projektu – která by více odpovídala tomu, co vás baví a těší.

Otázka č. 5: Co jste chtěl/a v životě vždy vyzkoušet?

Bunjee jumping? Obletět svět balónem? Naučit se vařit meditariánskou kuchyň? Podívat se na burning mana? Jet na rockový festival? Vidět oblíbenou kapelu než i její poslední člen zemře? (Doplňte cokoliv, fantazii se meze nekladou. A teď zkuste další otázku: jaký mám pocit, když na to (ať už pro vás to „to“ znamená cokoliv), pomyslím? Pojmenujte své pocity, onálepkujte je, vždy jedním slovem. Máte ve svém malém slovníčku zážitků, které jste nikdy neprožili slova jako nadšení, vzrušení, radost? Pak pokračujte dále. Co potřebujete k tomu, abyste zrealizovali to, co jste doposud nikdy neudělali?

Jak bylo již napsáno v úvodu, firmu člověk zpravidla prodává jenom jednou za život. Pravdou však také je, že člověk i žije jenom jednou. Prodej firmy je závažným životním krokem, se kterým přichází i bilance toho, jak člověk žil, čeho dosáhnul, zda je spokojený s tím, co vidí, když se za sebe ohlédne. A to nás přivádí k otázce poslední

Otázka č. 6: Co cítíte, když se ohlédnete za svým dosavadním životem?

Pokud je to, co cítíte vnitřní uspokojení, můžete s klidným srdcem odejít, a dělat cokoliv, co vás učiní šťastným nebo si situaci přizpůsobit tak, aby vám byla příjemná. Pokud tomu tak není, nezoufejte. Najděte to, co by vás opravdu naplňovalo – ať už je to práce nebo rodina – a dejte tomu všechno, co uznáte za vhodné. Protože nikdy není pozdě začít.